Knihy: nechat, či nenechat?

Nejste sami! Hromadění knih je fenomén dnešní doby.

Od malička jsme vedeni k tomu vážit si knih jako zdroje moudrosti a symbolu vzdělanosti. Zatímco naši předci před 100 lety vlastnili často jen bibli a zemědělský almanach, dnes není výjimečné napočítat v domácnostech tisíc a více knih.

A tady začíná kámen úrazu…

TŘÍDĚNÍ KNIH – OŘÍŠEK PRO VĚTŠINU Z NÁS

Když se nám doma začne hromadit oblečení, tak většinou není až tak velký problém nějaké vybrat a odnést do charity.

S knihami to ale většinou nejde tak lehce.

Na jednu stranu cítíme, že už jich je nějak moc. Na druhou stranu nám ale zažité myšlenkové vzorce o úctě ke knihám nedovolují je vytřídit.

A tak si začneme klást otázku skoro Shakepearovskou. Místo „Být či nebýt?“ ale zní: „Třídit či netřídit knihy, které máme doma?“

Já sama jsem nadšený čtenář a průběžné vzdělávání je velkou součástí mého života.

Přesto jsem v minulých 8 letech vytřídila téměř tisíc knih.

Nejen že jsem se tím nestala méně moudrá – alespoň doufám :).

Vytřídění knih mi pomohlo ve 2 důležitých oblastech:

• udělala jsem si jasno v mnoha věcech
• začala jsem se daleko více spoléhat na svou vlastní vnitřní moudrost.

Dnes mám všeho všudy 3 poličky knih.

Cítím, že je to optimální množství a že více knih v mé současné životní fázi (a třípokojovém bytě) mít nepotřebuju.

DEJTE KNIHÁM DALŠÍ ŠANCI

Ptáte se, kam se všechny ty knihy poděly?

• Největší část mých knih skončila v mé místní knihovně. Mají tam totiž báječný program „Dejme knihám další šanci“.

Postupně jsem v rámci tohoto programu knihovně věnovala stovky knih – jednou za čas jsem přišla s taškou či dvěma knih a odložila je do bedny, kterou k tomuto účelu v knihovně mají.

• Další várku knih jsem věnovala charitativnímu obchodu Sue Ryder.
• Malou část jsem věnovala rodině a přátelům.
• Malá část se přemístila do knihovny naší rodinné chalupy. Pro případ deštivého léta tak máme vždycky co číst :).

Nevyhla jsem se odnešení pár tašek paperbacků do kontejneru na papír. Pokud knihy vypadají už hodně „salátově“, je i recyklace způsob, jak může materiál knihy dále sloužit.

Naprostá většina mých vyřazených knih

dělá radost někomu dalšímu.

A mně se tak uvolnil prostor doma i v životě pro nové..

Třídění nepotřebného se postupně stalo mou velkou vášní. Pochopila jsem totiž, že nám může dát křídla a přinést do života hodně zázraků.

Postupně jsem si vytvořila 3 pravidla jak:

• s láskou a vědomě ponechat některé knihy doma
• a jiné s lehkostí poslat do světa, aby dál sloužily jiným.

1. Mějte doma knihy, které máte opravdu rádi.

Jako čerstvá absolventka VŠ jsem si ve druhé polovině 90. let nakoupila spoustu knih. Nedařilo se mi tehdy ve vztazích a tak jsem v románech pro ženy hledala opovědi na to, jak najít toho pravého.

Nejen že mi ty romány nedaly odpověď…

Navíc mi ještě velmi hmatatelně připomínaly toto bolestné období mého života a pocity:

• samoty,
• zklamání,
• bezradnosti
• a nedostatečnosti.

Když jsem se zeptala sama sebe, jestli ty knihy mám ráda, tak jsem uslyšela jednoznačnou odpověď. Nemám. Byť to byly kvalitní romány od věhlasných spisovatelů, ráda jsem je neměla.

Vzbuzovaly ve mně i po letech pocit, že je se mnou něco špatně.

A prvních pár desítek knih bylo připraveno na cestu k někomu jinému.

2. Mějte doma knihy, které opakovaně čtete.

Pokud se vám doma hromadí knihy, které jste si koupili před 10 či 20 lety a od té doby jste je neotevřeli, tak se sami sebe zeptejte:

„ Jak je pravděpdobné, že si tuto knihu ještě někdy znovu přečtu?“

a upřímně si na ni odpovězte.

Je zhruba 80–90% pravděpodobnost, že si takto starou knihu už nikdy znovu nepřečtete. Potvrzují mi to i mé zkušenosti poradkyně Feng Shui.

Může to mít spoustu důvodů. Například to, že se v životě vyvíjíme a posunujeme.

Kdysi jsem například hodně intenzivně jezdila na koni a shromáždila doma sbírku knih o jezdectví. Dnes už se tomuto koníčku nevěnuju a tak jsem ty nádherné knihy pustila dál do koloběhu života. Věřím, že dělají radost někomu jinému.

3. Dejte prostor své vlastní vnitřní moudrosti

Další obrovskou skupinou knih byly nejrůznější knihy osobního rozvoje, které jsem nakoupila v letech 2007–2010. Trpěla jsem tehdy obrovským vyčerpáním, hledala samu sebe a doslova hltala vše nové.

Všechny ty knihy jsem přečetla, všechny mi nějak pomohly, ale najednou jich byly desítky až stovky a fyzicky už na ně nebylo místo.

Co teď?

Pamatuji se, jak jsem bezradná listovala jednou knihou od známé americké autorky. Část mě ji chtěla propustit, druhá část volala:

„Ale vždyť jsou v té knize tak hodnotné informace.

Co když je budu jednou potřebovat?“

A tu se ozval ještě jiný hlas, vycházející hluboko z mého nitra. Ten hlas říkal:

„Spoléhej na svou vnitřní moudrost.

Tu knihu už nepotřebuješ.“

PODPOŘTE HOJNOU BUDOUCNOST

Rada na závěr:

Rozhodně si knihy nenechávejte jen proto, že byste na ně v budoucnu nemuseli mít peníze. Tím totiž naopak sami sebe utvrzujete v tom, že budete v budoucnu chudí.

S každou propuštěnou knihou si afirmujte, že budete vždycky tak bohatí, abyste si ji mohli kdykoli koupit.

Nebojte se propustit knihy, které už vám nijak neslouží.

Říkáte tím ANO budoucnosti a svým snům.

Stáhněte se eBook ZDARMA s dalšími informace o tom, jak vás věci doma ovlivňují.

eBook Feng Shui jako klíč ke štěstí, lásce a harmonii – ke stáhnutí ZDE >>